Způsob vyjadřování ovlivňuje způsob myšlení a tím ovlivňuje i jednání. Jedná se o argumenty, ale i o konkrétní výrazy.
Nevím o tom, že by se někdy v minulosti mluvilo o „sociálně vyloučených lokalitách“. Možná teprve v nějakých posledních dvaceti letech. Je to jakýsi orwellovský newspeak. Termínem „sociálně vyloučené lokality“ se snaží altruisté vyvolat pocit viny občanů, jako by občané byli zodpovědni za vznik ghett, jako by oni vznik ghett zavinili, jako by oni někoho „sociálně vylučovali“ do ghett.
Použitý výraz „sociálně vyloučená lokalita“ už dopředu určuje mantinely, ve kterých se bude pohybovat veřejná diskuse. A takhle je to se vším i všude jinde, u jiných témat. Nechte si vnutit termín „sociálně vyloučená lokalita“ a oponent už předem vyhrál.
Slovník cizích slov z roku 1996 uvádí u pojmu ghetto (kromě historického významu): dobrovolné nebo vnucené odloučení od ostatní společnosti
Obyvatele ghett nikdo ze společnosti nevylučoval. Jedná se o dobrovolné odloučení od ostatní společnosti.
Přirozený vznik ghetta někde mimo město nemusí být nic špatného. Dobrovolně se tam totiž přesouvají lidé, které byste nechtěli mít za své sousedy.
Lidé zkrátka jsou různí a budou žít různě. Socialisté se však neustále snaží o stejnost, unifikaci.
Státní sociální politika sociální problémy neřeší, ale vytváří. Příkladem je státní příspěvek na bydlení, který nepřirozeně akceleruje vznik a růst ghett. Socialisté, jako obvykle, řeší problémy, které sami vytváří.
Velmi se přimlouvám, nepoužívejme termín „sociálně vyloučená lokalita“, je to newspeak socialistů, altruistů, kolektivistů.
