Právo na život a svobodu nejsou majetková práva. Například samo odnětí svobody pro zločince je dobrá věc a není to jako sebrat někomu majetek. Stejně tak právo na život není majetkové, protože člověk si nemůže dát život a je to spíše takříkajíc majetek svěřený shůry do opatrování.

Co postrádám u ideového směru libertariánů je cíl a smysl svobody. Svoboda jako cíl sám o sobě je bloudění v kruhu a tvoří myšlenkový svět na pochybných základech.

Právo na život neexistuje, protože toto právo byste musel nějak kvantifikovat.  Vycházíme proto opět z vlastnických práv a to z práva sebevlastnictví.

Představa Svobodných o "svobodné" společnosti by vzhledem k mnoha nelogičnostem a nedomyšleným věcem nikdy nemohla fungovat.

Zvláštní.  Libertariáni jsou důkladní v logice tvrzení stejně jako v konzistenci těchto tvrzeních.  Pouze ideologie, které jsou založené na násilí logiku postrádají, stejně jako konzistentnost svých tvrzeních.   Viz stát a jeho obhájci.

Jsem rád, že demokraté v této diskusi si uvědomují, že demokracie je násilí. ("Většina rozhodne, menšina se musí přizpůsobit.") Logickým důsledkem je pro zastánce svobodné společnosti to, aby demokraticky se rozhodovalo o co nejméně věcech a o co největším množství věcí aby se rozhodovalo individuálně. V demokratické společnosti rozhoduje většina. Oproti tomu ve svobodné společnosti se jednotlivci mohou rozhodovat individuálně. -- http://pilc.blog.idnes.cz/c/419458/Nechme-lidi-se-svobodne-rozhodnout-v-referendu.html

Já mám pro libertariány takovou otázečku. Močůvky a žumpy ve vesnici. Nelze zjistit, jak která prosakuje do půdy, kam atd. Která žumpa znečiťuje kterou studnu.  Takže za tři roky se může z jednoho konce vesnice znečistit úplně.

Takže protektorátní ministr Feierband, a to byl jeden z tehdejších nejpravicovějších ekonomů, to udělal jednoduše. Nařídil, že všechny močůvky a žumpy musí být vystavěny tak, aby neprosakovaly.

Jak tuto záležitost chcete ošetřit bez státního násilí? Tento příklad mě vyléčil z libertarinismu.

Úroveň článku jen potvrzuje, že Svobodní jsou nevolitelní. I když nikdo rozumný nepochybuje o významu soukromého vlastnictví tak takové absolutní pojetí je na škodu. A to i kdyby vlastníci byli jen andělé. Např. na frekventovaném místě v Praze na Újezdě, je několik domů vedle sebe, které jsou po 25 letech nového režimu v otřesném stavu a zažil jsem vícero zahraničních turistů kteří nechápavě kroutili hlavou.

Každý může vlastnit tolik tabákových výrobků, kolik je mu libo. Při jejich konzumaci ale nesmí omezovat a obtěžovat ostatní. Já jsem majitelem žumpy a jejího obsahu, přesto v restauraci ostatní hosty močůvkou nepolévám, přestože je demokracie.

Pokud to bude vaše restaurace a v ní bude platit vaše pravidlo, že poléváte lidi močůvkou, nikdo nemá právo vám toto zakazovat.

Některé politické ideologie staví do popředí věci soukromé, jiné zase veřejné a konečně jiné na věci zvysoka kašlou. Pokud přijmeme za svou ideologii soukromokapitalistického fetiše, pak na piedestal povýšíme věc, a to ne věc jakoukoli, nýbrž věc soukromou. Tato věc je pak důležitější než cokoli jiného. A protože věc sama sebe vlastnit nemůže, je na druhém místě, hned za touto věcí, člověk, který ji vlastní. Naopak člověk, terý nic nevlastní je untermensch, póvl, který nemá žádná práva.

Tento politický směr, ovládaný vlastníky věcí a složený převážně z podlidí, se nazývá liberální kapitalismus resp. svobodná, demokratická a otevřená společnost.

Lidských práv zbavují takové ideologie, kterým fandíte.  Vy jste zase nad člověka  postavili společnost a v jejím jménu se pak dopouštíte všech možných ohavných věcí jako jsou vraždy, všemožné formy násilí,  krádeže a loupeže.  Vše si dokážete posvětit svou společností.

Aniž bych se vyjadřoval k těm dílčím problémům, tak musím poznamenat, že máte pravdu pouze za předpokladu, že se společnost demokraticky rozhodne, že soukromý majetek je skutečně to klíčové, co je třeba chránit a prohlásit za nedotknutelné. Což je pouze jeden z možných přístupů. 

Ovšem ani, když se na tomto principu většina společnosti shodne, není z problémů venku. Ihned se totiž vynoří otázka, do jaké míry si za svůj majetek zodpovídá každý sám, nebo zda má právo požadovat od státu, zda mu bude ten majetek nějakým způsobem pomáhat chránit. Pokud řeknete, že si za svůj majetek každý zodpovídá sám, tak musíte každému jednotlivci či skupině dovolit pořizovat si takové prostředky k ochraně majetku, jaké uzná za vhodné. A samozřejmě je v případě potřeby používat. Což může logicky vést k situaci jako na Divokém Západě.

Nebo to břemeno hodíte na stát, pak ale vznikne rozpor, že má stát chránit něco, do čeho jinak nemá co mluvit.

Další hledisko je: někdo má nějaký majetek, a ten používá způsobem, který vede k závažným celospolečenským problémům. Co má stát dělat pak? Opět od toho dát ruce pryč? OK. Ale pak tady máme opět Divoký Západ.

Jinými slovy: Jednoduché odpovědi na složité otázky jsou velmi atraktivní. A vždy se najde dost lidí, které je budou nadšeně poslouchat. Jakmile však dojde na jejich realizaci, tak na jejich realizaci nedojde, protože se velice rychle ukáže, že to realizovat nejde.

Jakákoliv, správně koncipovaná etika,  musí být postavena na vlastnických vztazích.

Soukromí a vlastnictví je pro Svobodné jedním ze základních pilířů svobodné společnosti. Vlastnické právo je právem absolutním.. ..jakýkoliv zásah proti svobodě a majetku jednotlivce je nepřípustným násilím a jedinou racionální funkcí státu je takovému násilí bránit a zasahovat proti němu. Především vláda se nesmí takového násilí dopouštět. -- (z programu Svobodných)

Jakékoli daně jsou zásahem státu do soukromého vlastnictví. Předpokládám tedy, že chcete zrušit daně a tím i stát.

Nic ve zlém. Co se týka  heren jsem celkem pro zákazy , ale zapomněl jste , že v této naši zemi je to ze svobodou velmi problematické. Praktický každý zákon z dílny našich vládců znamená omezeni našich svobodných rozhodnutí a tím praktický omezeni svobody . Jestli jste si nevšiml tak většina zákonů se tváři jako nařízení EU , ale naše parta je ještě moudřejší než parta EU. 

Nikdo majitelům herny nezakazuje, můžou si v nich hrát do alelujá, neměli by ale okrádat druhé

Váš problém je, že neděláte rozdíl mezi dobrovolnou směnou a násilným aktem krádeže.  Pak vám samozřejmě vycházejí nesmysly v tom co tvrdíte.