- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
K argumentu automatické legitimnosti rozhodnutí demokratické většiny vzešlé ze svobodných demokratických voleb:
„..i kdyby se sedmdesát procent lidí rozhodlo zavraždit zbývajících třicet procent, tak by to pořád byla vražda..“
Murray N. Rothbard: Anatomie Státu
http://www.mises.cz/literatura/anatomie-statu-14.aspx
Loupež nepřestává být loupeží, krádež nepřestává být krádeží, násilí nepřestává být násilím, ani když si to násilné opatření většina demokraticky odhlasuje. Takové demokraticky přijaté opatření je možná legální, podle platných zákonů, ale nelegitimní, v rozporu s právem a spravedlností.
Zopakuju to, co jsem už psal jinde - zákon byl přijat ve třech na sobě nezávislých zastupitelských orgánech - Parlamentu, Senátu a byl podepsán Prezdidentem republiky. Všchny tyto orgány jsou orgány zvolené ve SVOBODNÝCH demokratických volbách. Zákon prošel napříč politickým spektrem. Jestliže by měl někdo výhrady, tak by to nepřešlo a mohl by se i tak obrátit na Ústavní soud jako nejvyšší poistku proti zvůli. Nic z toho se nestalo, takže zákon prošel proto, že s ním VĚTŠINA společnosti souhlasí. Tyhle výkřiky do tmy o svobodě jsou skutečně směšné a nedůstojné inteligentních lidí.
Svinstvo a zločinné jednání, zůstane svinstvem i zločinným jednáním i po té, co si ho nějaká skupina lidí, co zrovna vládne, posvětí skrze hlasování. Nad legislativou stojí ještě přirozené právo, které je legislativě nadřazené.
Dnes jsem četl zajímavý článek v němž se autor podíval na tento "totalitářský" zákon z jiného pohledu. Zkusil navodit hypotetickou situaci, že stát nezasahuje do soukromého podnikání a platí neomezené svobody. Kouření v restauracích by sice nikdo neomezoval, ale kuřáky by si podle autora pěkně podaly neregulované zdravotní pojišťovny. Kuřáci by měli tak vysoké pojistné a spoluúčast v případě nemoci související s kouřením, že by je nejspíše přešla na kouření chuť.
taky jsem to četl, zmiňovaly se tam i jiné rizikové skupiny.
Teď jsou na řadě kuřáci. Kdyby to bylo jen na pojišťovnách, tak by to pocítili i alkoholici, tlusťoši, sportovci a další. To by jsme museli všichni sedět jen doma, protože i cesta do práce nese nějaké riziko. Sám jsem zvědavý co naše posrance napadne příště.
Omlouvám se špatně jsem to odklikl.
To bylo na toho trapnýho případa dole.
Nevím, zda jsem natolik zdvořilý, ale nikdy by mě ani nenapadlo vstoupit do mototechny a dožadovat se guláše. Nejsem totiž cílovou skupinou majitele podniku. Vy snad, ač nejste cílovou skupinou majitele zajkořeného pajzlu, máte tu drzost dožadovat se něčeho, co vám majitel nedeklaruje? Vy budete jistě radostí bez sebe, až sousedovi chcípne koza. Nebo je to jinak?
Velice dobře to vidíte pane Pechare. Já si stejně myslím, že tento zákon vymyslel nějaký zapšklý tuberák, kterého by nadýchání se kouře spolehlivě zabilo, a tak chodil kolem hospůdky, ze které se linula vůně dobrého jídla a na stole viděl krásně natočené pivečko a přemýšlel jak to udělat, aby se mohl taky nažrat. Vyházet kuřáky se neodvážil, to by nemusel přežít, a tak zaběhl zalobbovat do parlamentu, aby kouření v hospodě zakázali. A už se sunul k hospůdce, vidina dobrého jídla a pití před očima. Ale ouha, hospůdka zavřená, na dveřích papír: "Vážení hosté, bavilo mě vám připravovat jídlo a dívat se, jak vám chutná, jak si poté dáte pivečko a k tomu tu svoji oblíbenou cigaretu. Teď, když už to všechno dělat nemůžete, protože ty cigarety se ani u mě kouřit nesmí, už to není ono, proto končím, zavírám, na to právo mám". Žíznivý a hladový nekuřák stojí před zavřenými dveřmi a konečně mu dochází, že to jeho vítězství bylo vítězstvím Pyrrhovým. I takto by to mohlo dopadnout. (Je to všechno samozřejmě veliká nadsázka, ale já myslím, že vše vážné už se k tématu stejně řeklo, tak proč ne )
Je to rozhodnutí vládnoucí koalice.... Úkolem nás, kuřáků, a tolerantních svobodymyslných nekuřáků, je v příštích volbách získat dostatečně silný parlamentní vliv, který by dokázal tento totalitářský zákon alespoň novelizovat, v ideálním případě zcela zrušit.
Ono je to všechno pokřivené – mezilidské vztahy, společenské normy, pravidla slušného chování apod.
Představte si třeba situaci, kdy přijdete do restaurace, kde zrovna nikdo nekouří a je tam příjemná atmosféra. Tak vejdete, něco si objednáte.
Následně ale přijde někdo a bez okolků si zapálí, protože to tam přece není zakázané. Tím vám ten pobyt tam okamžitě znepříjemní. Jenže, podle kdysi platných zásad slušného chování se měl takový člověk nejprve zeptat všech přítomných, kteří tam přišli před ním, zda jim kouření nebude vadit. Ovšem tyto zvyklosti už dávno vymizely.
A nesporně, pokud se někdo ve společnosti dopustí jednání, které jimi může být vnímáno jako obtěžující (nemusí se jednat jen o kouření, ale třeba o hlučnost, hrubé výrazy apod.) dopouští se určité formy agrese.
Protože vymizely přirozené normy slušného chování, nastupuje přetlačovaná a následně zákazy.
Skvěle řečeno, kazdý má stále plnou pusu vlastních práv a svobod, ale na obyčejnou slušnost a empatii se nemyslí, naopak je ten co se tak chová často spíše za blbce.
Odpovědět lze jediným slovem: Demokracie. Většina to chce, je to užitečné pro většinu i do budoucna.
Ale, co ti nebozí kuřáci? Bídně zhynou?
Vydal jste právě článek, který je "zčlánkovatěním" vašeho komentáře odjinud a je vlastně jen odkazem na váš dřívější článek?
Měl byste trochu tu svou koncepci svobody domyslet. Jaksi v ní nerozlišujete, jestli svoboda znamená možnost volby, nebo naopak právo volby. Jestliže si mohu díky příznivým okolnostem zvolit A nebo B, jsem svobodný. Ale jsem svobodný i tehdy, když žádnou volbu nemám, mohu-li jen přijmout A či nevolit vůbec? Pokud jsem svobodný i tehdy, když nemohu volit, co pak znamená nesvoboda?