Řád na základě dobrovolnosti - ta idea tu už byla, říkalo se tomu myslím komunismus. Všichni budou tak uvědomělí, že budou dobrovolně pracovat pro blaho společnosti a budou si brát jen to, co opravdu potřebují k životu Ale vážně, kde na světě tento krásný řád postavený na dobrovolných vztazích existuje? Poučte mě prosím ...

Ne komunismus je řád na základě donucení, právě proto, že lidé nejsou dokonalí a každý člověk jedná tak , že zvyšuje svůj vlastní užitek. Dobrovolnost není založena na uvědomělých lidech ale právě na poznatku jak lidé ve skutečnosti jednají.

To, že něco zatím neexistuje není důkazem toho, že to není možné. Moderní státy existují asi tak 200-300 let. To je v historii lidské společnosti docela krátká doba a přesto že moderní státy rozpoutaly nejničivější masakry lidí přesto se mnoho lidí domnívá, že podstatou těchto masakrů byly nesprávné ideologie a myšlenky. Jenže kdo studuje problematiku státu, logiku jeho fungování, motivace lidí, pracujících v tomto systém, chápe, že stát jako takový vždy vede k totalitě a nakonec i k rozsáhlým a krvavým konfliktům.

Poznatky jak lidé ve skutečnosti jednají možná fungují u standardních jedinců, ale pak máme různé nestandardní jedince, kde tyto poznatky selhávají na plné čáře.

Ano, ve společnosti se vždy najde nějaké procento lidí, kteří se budou chovat násilně. Jenže proti násilí páchaného jednotlivci se lze docela účinně bránit. Proti institucionalizovanému násilí máte zakázáno se bránit.

Teď zrovna vyšel pěkný článek na Finmagu ("Až se budou hroutit ekonomiky.."), kde se říká, že jedno z prvních známých měst na světě asi před devíti tisíci lety bylo v podstatě anarchistické. Po dobu asi 1500 let v něm žilo až deset tisíc obyvatel bez jakéhokoli vládce. Decentralizovaná společnost. To člověk v dnešní centralizované společnosti často nechápe, dokud se nezačne zajímat například o ekonomii.

Vládnout znamená vnutit svou vůli ostatním. To je definice vládnutí, například donutit někoho, aby proti své vůli odevzdal své peníze. Proto se říká, že daně jsou krádež. Jelikož dobrovolnost je civilizovanější než násilí, vyhrožování a donucení (což jsou metody banditů), můžeme potom provokativně říci, že ti lidé tehdy žili oproti dnešku v civilizovanějších časech. A jestli jim to tehdy fungovalo 1500 let, byl to prověřenější systém než současný demokratický centralismus fungující malé desítky až stovky let a který má stále větší a větší potíže. Po pár desítkách let jsou schopni státní penzijní a zaopatřovací systém přivést před krach. Na další tisíciletou říši to nevypadá. "Krásný řád postavený na dobrovolných vztazích" teď sice asi nikde na světě nenajdeme, což nám nic nevypovídá o tom, jestli je nebo není takový řád správný a jestli se máme nebo nemáme snažit k němu směřovat; čili hodnota argumentu "nikde to není" je nulová, ale doufáme, že po dalším snad brzkém zhroucení socialismu se k němu o něco přiblížíme.

Takových příkladů z minulosti se najde víc, kde se absenci vládnutí společnost velmi přibližovala. Často jde o (raný) středověk, kdy moc panovníka (schopnost vnutit svou vůli ostatním) byla velmi omezená. Velmi dobrý příklad úspěšného fungování decentralizované společnosti je také osídlování západu Severní Ameriky. Těch informací je spousta. Argument "to by nemohlo fungovat" používají především lidé, kteří o tom nic nevědí.