Sčítání lidu asi jednotlivce bezprostředně nějak významně neomezuje. Jde však o to, že sčítání lidu jako hromadný sběr dat slouží státu a politikům jako nástroj pro centrální řízení a plánování, tedy pro socialismus. Centrální řízení a plánování už však některé jednotlivce omezuje. Jiné jednotlivce možná neomezuje ani to. Někteří jednotlivci jsou v socialismu spokojeni i když jsou v socialismu všichni chudší, hlavně že někdo nemá víc.
Kdyby lidé většinově odmítali centrální řízení a plánování a chtěli místo toho decentralizaci a kapitalismus, politici by nucené sčítání lidu museli zrušit. Politici dělají jenom to, co jim jejich voliči dovolí.
Pokud někdo chce sčítání, ať se toho účastní a ať si to taky sám zaplatí jako účastník nebo jako organizátor nebo jako sponzor. Neměl by nutit nikoho dalšího, aby se proti své vůli účastnil nebo aby to byl nucen platit.
Centrální řízení a plánování nefunguje. Nevím, s jakým argumentem by zastánci laissez-faire kapitalismu měli být nuceni k účasti a placení nákladů sčítání lidu: s argumentem, že centrální řízení a plánování funguje?
Nikdo by nikomu neměl zakazovat účastnit se sčítání. Stejně tak nikdo by nikoho neměl nutit účastnit se. Nikdo by nikoho neměl nutit takové sčítání platit.
Sčítání lidu umožňuje získat nějaká data, která se pak dají nějak využít (či zneužít). Má smysl sčítání, když nesečtete všechny? Je to asi podobná otázka, jako jestli má smysl pořizovat data z nějakého statistického vzorku a z něj odhadovat celek bez 100% zjišťování.
„Kéž jsou všechny bytosti šťastny“
Zastánce sčítání by mohl být nešťastný, kdyby mu někdo účastnit se zakazoval. Odpůrce sčítání by mohl být nešťastný, kdyby ho někdo nutil účastnit se. Zbývá ještě otázka, jestli by byl zastánce donucení nešťastný, že někdo jiný nebyl ke sčítání (či jeho placení) proti své vůli donucen.
V podstatě nejde o to, jestli jste pro sčítání, nebo proti sčítání, ale o to, jestli jste pro dobrovolnost, nebo pro donucení.
