Morální relativismus není cesta k prosperitě, ale k úpadku a anarchii.

Morální relativismus odmítám.

„Respektovat ostatní lidi jako lidi, kteří mají svou vlastní hlavu, svou vlastní vůli a kteří mají právo se rozhodovat a jednat podle svého vlastního rozhodnutí. Je to jediný možný způsob mírového soužití a vede k bohatství a prosperitě.“

To vylučuje kolektivistickou morálku, která připouští agresi proti jednotlivci pod záminkou kolektivního dobra.

Morální relativismus není cesta k prosperitě, ale úpadku a anarchii.

"Nezaplatíte a podobně? Pošlou na vás exekutora."

A jakou vidíte alternativu? Třeba když nezaplatíte dělníkovi náležitou mzdu, poškodíte nějak souseda, někoho podvedete, může si ten dotyčný poškozený vzít z vašeho majetku to co mu dlužíte bez vašeho souhlasu? V pořádku? Nebo bude platit "co si ukradnu to je moje, na to mi nikdo nesmí šáhnout"? Kdo bude taková pravidla prosazovat? Kdo bude taková pravidla vymýšlet? Vy? Nebo žádná pravidla nebudou?

Tady ale nejde o dodržení závazku - dělníkovi platím mzdu, protože jsem s ním uzavřel smlouvu a on odvedl práci.

Já nestojím o to, aby mi někdo každoročně kontroloval komín, přesto za tuto zbytečnou službu musím platit - protože stát rozhodl, že je to pro mne dobré.

No jo, ono je to ale trochu složitější. Fajn, nikdo nebude vyžadovat kontrolu komínu, ok. Když pak ale začne váš barák hořet, nikdo nepřijede hasit. Nikdo vám nedá náhradní ubytování. A pokud požár přeskočí na sousedovo chalupu, bude chtít od vás náhradu škody.

A nebo opačně. Sousedovi chytne chalupa, nikdo nepřijede hasit a proto požár přeskočí na váš barák a ten také lehne popelem. Budete chtít po sousedovi náhradu škody a ten vám řekne "já nic nemám, já vám nic nedám".

Je to tak dobře?

Mám-li plynový kotel, je ten požár od málo zkontrolovaného komína poměrně nepravděpodobný, že?

Ale soused má kotel na uhlí, topí v něm petkama a zásadně nekontroluje stav komína. A nenechá si od státu ani od vás nic nařizovat, protože to by bylo násilí. A váš zánovní barák je jako na potvoru hned vedle, krov vedle krovu. A soused na vaše námitky odpovídá: od mého nikdy nekontrolovaného komína nic chytit nemůže, požár je nepravděpodobný. Co teď ... ?

Zkontrolovat pojistku, nainstalovat aspoň požární čidla nebo raději automatický hasicí systém, ...

Spontánní řád, to je ten založený na dobrovolnosti, všechny tyto případy řeší na bázi soukromého poskytování služeb.

Ale soukromě poskytované služby předpokládám také nesmí sáhnout k násilí, takž proti některým jedincům vůbec nic nezmůžou. A jsme zase na začátku ...

Pokud někdo svým jednáním škodí druhým lidem, pak v takovém případě lze proti těmto lidem zasáhnout. Vždy ale musí být někdo kdo je poškozený. Vynalézat trestné činy bez oběti je hloupost a nic se tím neřeší.

Asi jste nepochopil autorův blog. V blogu se píše o inicializaci násilí ze strany státu proti lidem, kteří na nikoho neútočí, nikomu neškodí. Společnost potřebuje řád, ale řád může být postaven na základě donucení, to je ten dnešní model, nebo na základě dobrovolnosti. Vím, že pro lidi, žijící celý život v donucovacím systému, se řád na základě dobrovolných vztahů jeví jako utopie. Je to ale jen neznalost. Dnes jsme vybaveni docela robusní teorií, ze které lze usoudit, že se o utopii nejedná. Tato teorie spočívá na dvou pilířích na ekonomickém pilíři (Rakouská škola ekonomie) a na etickém pilíři, který je charakterizovaný principem neagrese označovaný zkratkou NAP (Non Agresion Principle)

Řád na základě dobrovolnosti - ta idea tu už byla, říkalo se tomu myslím komunismus. Všichni budou tak uvědomělí, že budou dobrovolně pracovat pro blaho společnosti a budou si brát jen to, co opravdu potřebují k životu Ale vážně, kde na světě tento krásný řád postavený na dobrovolných vztazích existuje? Poučte mě prosím ...

Ne komunismus je řád na základě donucení, právě proto, že lidé nejsou dokonalí a každý člověk jedná tak , že zvyšuje svůj vlastní užitek. Dobrovolnost není založena na uvědomělých lidech ale právě na poznatku jak lidé ve skutečnosti jednají.

To, že něco zatím neexistuje není důkazem toho, že to není možné. Moderní státy existují asi tak 200-300 let. To je v historii lidské společnosti docela krátká doba a přesto že moderní státy rozpoutaly nejničivější masakry lidí přesto se mnoho lidí domnívá, že podstatou těchto masakrů byly nesprávné ideologie a myšlenky. Jenže kdo studuje problematiku státu, logiku jeho fungování, motivace lidí, pracujících v tomto systém, chápe, že stát jako takový vždy vede k totalitě a nakonec i k rozsáhlým a krvavým konfliktům.

Poznatky jak lidé ve skutečnosti jednají možná fungují u standardních jedinců, ale pak máme různé nestandardní jedince, kde tyto poznatky selhávají na plné čáře.

Ano, ve společnosti se vždy najde nějaké procento lidí, kteří se budou chovat násilně. Jenže proti násilí páchaného jednotlivci se lze docela účinně bránit. Proti institucionalizovanému násilí máte zakázáno se bránit.

Teď zrovna vyšel pěkný článek na Finmagu ("Až se budou hroutit ekonomiky.."), kde se říká, že jedno z prvních známých měst na světě asi před devíti tisíci lety bylo v podstatě anarchistické. Po dobu asi 1500 let v něm žilo až deset tisíc obyvatel bez jakéhokoli vládce. Decentralizovaná společnost. To člověk v dnešní centralizované společnosti často nechápe, dokud se nezačne zajímat například o ekonomii.

Vládnout znamená vnutit svou vůli ostatním. To je definice vládnutí, například donutit někoho, aby proti své vůli odevzdal své peníze. Proto se říká, že daně jsou krádež. Jelikož dobrovolnost je civilizovanější než násilí, vyhrožování a donucení (což jsou metody banditů), můžeme potom provokativně říci, že ti lidé tehdy žili oproti dnešku v civilizovanějších časech. A jestli jim to tehdy fungovalo 1500 let, byl to prověřenější systém než současný demokratický centralismus fungující malé desítky až stovky let a který má stále větší a větší potíže. Po pár desítkách let jsou schopni státní penzijní a zaopatřovací systém přivést před krach. Na další tisíciletou říši to nevypadá. "Krásný řád postavený na dobrovolných vztazích" teď sice asi nikde na světě nenajdeme, což nám nic nevypovídá o tom, jestli je nebo není takový řád správný a jestli se máme nebo nemáme snažit k němu směřovat; čili hodnota argumentu "nikde to není" je nulová, ale doufáme, že po dalším snad brzkém zhroucení socialismu se k němu o něco přiblížíme.

Takových příkladů z minulosti se najde víc, kde se absenci vládnutí společnost velmi přibližovala. Často jde o (raný) středověk, kdy moc panovníka (schopnost vnutit svou vůli ostatním) byla velmi omezená. Velmi dobrý příklad úspěšného fungování decentralizované společnosti je také osídlování západu Severní Ameriky. Těch informací je spousta. Argument "to by nemohlo fungovat" používají především lidé, kteří o tom nic nevědí.